Pelyněk dračí*, aneb estragon se ve Francii už léta řadí k vrcholu gastronomie. Vnáší do pokrmů jemnou, ale intenzivní svěžest. V kombinaci s jemně namletými hořčičnými zrníčky nabízí jedinečný chuťový zážitek, kterým si můžete zpestřit spoustu Vašich letních receptů.
Zvláštnost této hořčice spočívá v jejím výrobním procesu: zalévání předchází dlouhá doba zrání, což je nezbytný krok pro rozvoj chuti. Čas dělá svou práci a umožňuje, aby se vůně estragonu spojila s hořčičnými semínky.
Nejčastěji se používá k bílým masům, k rybám, ke grilované zelenině nebo v omáčkách a salátových zálivkách. Estragon má navíc pozitivní účinky na trávení.
Budeme rádi, když díky naší nové hořčici objevíte tuto dijonskou specialitu a dodáte svému létu nádech francouzské kuchyně.
*Estragon je v Česku běžně označován jako pelyněk estragon nebo pelyněk kozalec. Přesnější překlad latinského názvu by ale byl pelyněk dračí (artemisia dracunculus).
Složení: lihový ocet*, voda, hořčičná semínka, slunečnicový olej, sůl, sušený estragon 1%, přírodní aroma estragon. Bez konzervantu.
*Suroviny pocházející z ekologického zemědělství.
Průměrný obsah živin ve 100 g: Energetická hodnota: 896 kJ / 214 kcal. Tuky: 18 g, z toho nasycené mastné kyseliny: 1,6 g. Sacharidy: 7,2 g, z toho cukry: 1,7 g. Bílkoviny: 6,3 g. Sůl: 4,8 g.
Hmotnost: 195 g.
Hodnocení produktu
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
V klášteře Nový Dvůr na Toužimsku žijí mniši, kteří se věnují nejen modlitbám, ale chovají i ovce, hospodaří v lese a vyrábí výbornou hořčici a další výrobky, které pocházejí z mateřského kláštera Sept-Fons ve Francii, kde mniši sídlí již od 12. století.

Hořčice je vyráběna podle originální trapistické receptury. Jedná se o výrobek vysoké kvality, příbuzný druhu francouzské hořčice. Skleničky z Nového Dvora se kromě Česka a Francie prodávají v Německu, Rakousku, Maďarsku.
Dále se vyrábí široká paleta dalších výrobků jako jsou potravinářské doplňky, bio produkty pro snídaně, sušenky, zavařeniny, želé, přírodní multivitamíny a minerály, které také navazují na tradici produktů z mateřského kláštera Sept-Fons ve Francii. Jejich tradice v pěstování ovoce a cereálií je dovedla k ovládnutí přírodního bohatství prostředí, kde žijí.
O komunitě: v roce 1991 přišli první Češi do opatství Sept-Fons ve Francii. Po sedmi letech se někteří vrací s plánem založit klášter v České republice. V roce 1999 byl objeven zchátralý barokní statek Nový Dvůr, který byl tím pravým místem pro vznik kláštera. Klášter Nový Dvůr byl postaven podle architektonického návrhu londýnského architekta Johna Pawsona a jeho spolupracovníků. Stavba kláštera byla zahájena v květnu roku 2000, některé přípravné práce byly provedeny již v roce 1999. Kostel byl vysvěcen 2. září 2004.
Řehole svatého Benedikta a cisterciácká tradice v sobě vyváženě pojí společný život a nezávislost, práci a modlitbu, chudobu, avšak nikoli nouzi, ticho, prostor a přísnou samotu, jež umožňují směřovat k Bohu v bratrské atmosféře. Cisterciácký mnich je cenobita. Ideál důvěrného společenství s Bohem žije uprostřed svých bratří. Tak jako jej manuální práce pevně poutá ke konkrétním věcem, upřímný bratrský život, který požaduje svatý Benedikt a tradice Cîteaux, jej zavazuje k životu v lásce.
